. Nahlédnout do tohoto „zrcadla pravdy“ sociální práce posledních třiceti let stojí osobní odvahu..
„Trávit děti je kruté. Ale něco se s nimi přece dělat musí.“
(Daniil Charms, 1940, umírá po zatčení ve vězeňské nemocnici v roce 1942)
Pod textem je „popis“ neskutečné, třicetileté práce člověka, kterého nám „NĚKDO, NĚCO“ poslal(o) ze světa (Indie), abychom pochopili, my, hlavy křesťanské civilizace, hlavy vědecké, hlavy zkoumající, hlavy vyhodnocující, hlavy trestající…
Avšak bez vnitřní, opravdové, otevřené spirituality srdce, nic většinou nechápající, unavené, zlé hlavy. Svět opravdového přijetí, až „obejmutí“ jinakost života, která může změnit celou generaci
(zejména) mladých sociálních pracovníků…Staří matadoři a matadorky však je drží a nepustí od své vydobyté moci.
Pan Kumar nám ukázal právě bez lyrického kýče předvádivosti: Opravdovou profesionalitu, tvrdou práci člověka, který ví, co chce a hlavně nestrojenou vášeň a něhu k okolí, obrovský vnitřní klid, který se přenáší na ostatní, dokonce i na některé politiky.
A dal důstojnost těm, kteří sbírají ve společnosti jenom posměch, nenávist, v místě tak sociálně a historicky složitém ( Ostrava). Srovnání s panem Zdeňkem Bakalou se přímo nabízí… Celý článek zde
Via: BL
V kategorii Zprávy
Příspěvek zaslal/a admin on 1.11.2026
