Reportér se sklání nad mrtvolou: Jedná se o jeden z izraelských cílů. Bylo mu asi patnáct let, možná. Muž: Jsme v šoku, nevíme, co máme dělat. Jsme fyzicky i psychicky vyčerpaní. Jsme na pokraji šílenství. V tomhle pekle jsme už osm měsíců. Už toho bylo dost. Podívejte se na ty odpadky a trosky. Umíráme jen proto, abychom se dostali k nějaké vodě nebo něčemu, čím bychom nakrmili naše děti. Tohle není život. Bojujeme o to, abychom sehnali dříví a nakrmili své hladovějící děti. A hlavně, Izraelci na nás už měsíce útočí raketami a bombami. Urážkou je nedávné varování proboha, kam půjdeme? Dokonce i Rafah se dostává pod palbu útoků. Tohle není život. Už toho bylo dost.
Muž: . Uprostřed noci nás probudil hlasitý výbuch. Celá budova byla srovnaná se zemí. Od té doby zpod trosek vytahujeme mrtvé. Tohle je jen čistě obytné šestipatro. Budova bez přítomnosti jakýchkoli bojovníků.
Nic než ženy a děti. Více než čtyřicet žen a dětí bylo zabito, všichni nevinní, bezbranní civilisté. Všechny ty mrtvé děti zasypali, když se držely za ruce. Další děti jsou stále pohřbeny pod troskami. Mohu jen říci, že kéž Bůh potrestá ty, kdo páchají tyto zločiny na nevinných dětech. Zdroj ZDE
Celý článek zde
Via: BL
V kategorii Zprávy
Příspěvek zaslal/a admin on 12.5.2024
