Na kraji zpustošené země byla
zahrada, kde Zahradník pěstoval podivné květy — barvy, které nepatřily žádné
vlajce, tvary, které neodpovídaly žádné zbrani.
Nedaleko zahrady hučela kovárna. V
ní Kovář bušil do železa dnem i nocí. Jeho kladivo znělo jako hrom a jiskry
létaly do tmy. Říkalo se, že vyrábí zbraně pro válku, která nikdy nekončí.
A mezi nimi stál Malíř. Měl malý
ateliér a plátna, na nichž se objevovaly zvláštní obrazy — nebyly to bitvy,
nebyly to trosky, nebyly to ani výkřiky. Byly to spíše sny, těla, krajiny,
které nikdy neexistovaly — a přece jimi prostupovalo cosi zraněného ze světa
kolem, takže působily pravdivěji než vše ostatní.
Via: BL

Z kategorie Zprávy
Zaslal/a admin on Červen 10, 2026