By Artalk.cz
Galerie moderního umění v Hradci Králové ve čtvrtek 2. února v 18 hodin otevře dvě nové výstavy. V prostoru Bílé kostky bude uvedena tvorba královéhradeckého rodáka a signatáře Charty 77 Jana Šafránka, jenž ve svých malbách mnohofigurálních kompozic rozvíjí série nesouvisejících mikropříběhů. Černá kostka poskytne prostor pro video práce Michaely Vélové Maupicové, které byly doposud veřejnosti představeny jen okrajově.
Výstava Jana Šafránka s názvem Kavárna Kubišta (03/02–11/06/23) návštěvníkům prezentuje průřez tvorbou tohoto malíře a světoběžníka, který svou fascinaci viděným světem s jeho nonsensovou poezií přetavil do nezaměnitelné malířské oslavy společnosti lidí. V rámci výstavy mohou návštěvníci na stěžejních dílech jednotlivých dekád, které jsou dále doplněny rozsáhlým souborem kreseb, sledovat postupnou krystalizaci autorovy obrazové poetiky.
První malířské pokusy jsou u Šafránka spojeny s vytvářením drobných variací modernistických krajin a kopiemi slavných portrétních obrazů se silným psychologickým akcentem. Již velmi záhy však svou pozornost zaměřil na zobrazování nereálně reálných situací – žánrovým výjevům plným svérázných postav rodících se z autorovy fantazie živené podivnou realitou divadelních, tanečních a hospodských společností. Autor následně z jednotlivých nalezených typů sestavuje novodobou burleskní frašku.
„Šafránkova plátna navazují na řadu předchůdců – od malířů italské renesance, kteří zachycovali nejrůznější slavnosti, biblické příběhy a filozofické disputace v reáliích své doby, přes staré holandské mistry, s nimiž ho spojuje smysl pro grotesknost lidského počínání, dále žánrovou malbu 18. a 19. století, společenskou satiru a karikaturu 1. poloviny 20. století až po americký regionalismus a evropský civilismus meziválečného období,“ vysvětluje kurátorka výstavy Petra Příkazská.
Jan Šafránek se narodil v Hradci Králové, kde působil do roku 1974. Pro Bio Central (původně Kino Jas) dříve ručně maloval sedmimetrové poutače, které byly instalovány ve veřejném prostoru. Šafránek posléze odešel do Prahy, kde se stal součástí disentu a podepsal Chartu 77. V té době zrealizoval několik neoficiálních bytových výstav. V roce 1979 byl donucen emigrovat do Rakouska, kde studoval Celý článek zde
Via: ARTTALK
Z kategorie Kultura
Zaslal/a admin on Únor 5, 2023