Pablo José Ramiréz: Ticho je trochu jako mezijazyková politika

By Karina Kottová

Při příležitosti konání výstavy The Shores of the World v pražské galerii Display v červnu letošního roku mluvila Karina Kottová s kurátorem Pablo José Ramirézem o možnostech a limitech meziregionálních a mezijazykových dialogů v rámci i mimo kontext tohoto konkrétního výstavního projektu. Rozhovor se dotýká otázky pojímání nezápadních kultur v současném umění či probíhající transformace v rámci uměleckých institucí různého formátu.

Momentálně působíš v Londýně, ale pocházíš z Guatemaly, což jsou dva poněkud rozdílné kontexty. Snažíš se je skrze svou kurátorskou a výzkumnou práci propojovat?

Neusiluju přímo o přemostění, ale hledám pomyslná místa, kde uskutečnit vzájemnou konverzaci. Ale ne v nějakém „šťastně multikulturním“ smyslu. Konverzace, které mě zajímají, jsou spíš rozpačité. Nomádský způsob práce pro kurátora znamená stávat se spíše aktéry dialogu a překladu. Vzniká tak rovněž prostor pro vytvoření citlivějšího diskurzu. Někdy je potřeba hledat antagonismy.

To nás přivádí k tvému výzkumu na Goldsmith University. Zaměřuješ se na předhispánské a předkoloniální vlivy v současném umění. Jak se k tomuto dialogu stavíš v rámci evropského kontextu?

Před několika dny jsem si prohlížel skvělou knihu o spekulativním realismu, kterou vydal pražský Display. Pár týdnů zpátky taky v Berlíně proběhla diskuse o etnofuturismu. Ačkoli možná tato teoretická práce vznikla v Evropě, od začátku do sebe vstřebávala nezápadní přístupy. Jedním z nejdůležitějších nedávno publikovaných příspěvků ke spekulativnímu realismu je pro mě Cyclonopedia íránského filozofa Rezy Negarestaniho. Silné a komplexní filmy a teoretické práce Kodwo Eshuna jsou také ovlivněny jeho britsko-ghanským původem. Vlny vlivu dnes putují mnohem složitějšími a rychlejšími cestami než dřív, někdy až do té míry, že je nemožné rozluštit, kde a kdy daný diskurz vlastně vznikl. Výzvou pro výzkumníky je najít způsob práce, který by se nestal úplně institucionalizovaným a sebereferenčním. Kurátorská praxe nabízí z mého pohledu možnost, jak se vrátit do reality, abychom nasytili teorii, a nikoli naopak. Projekt, na němž pracuji, vychází jak Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

V kategorii Kultura

Příspěvek zaslal/a admin on 20.8.2018

Diskuze u toho článku je uzavřena.

Další příspěvky