TZ: Dolejší – Kaplan – Míča – Spirova – Velická

By Artalk.cz

Dolejší – Kaplan – Míča – Spirova – Velická / kurátorka: Iva Mladičová / Galerie Klatovy / Zámek Klenová / 17. 6. – 19. 8. 2018

DOLEJŠÍ – KAPLAN – MÍČA – SPIROVA – VELICKÁ

Zámek Klenová, Galerie Klatovy / Klenová

Vernisáž v sobotu 16. 6. od 16 hodin

Podtitul výstavy by mohl znít Socha / imaginace, archetyp, exprese. Sestava děl/autorů konvenuje výrazové linii zastoupené například výstavou Divočina – příroda, duše, jazyk, která proběhla v Galerii Klatovy / Klenová roku 2002. Připomněla aktuální podnětnost fenoménu, jehož poselství „spočívá v tvořivém a účastném vnímání, které nám nabízí klíč ke vstupu do ‚živého světa‘“ (J. Zemánek). Obdobným komentářem by bylo možné uvést díla pětice prezentovaných autorů, i když jejich umělecký výraz je formován psychologií městského bytí.

Richard Weaver zmiňuje, že právě městské prostředí může být příčinou zapomínání na „všudypřítomné tajemství stvoření“ – „člověk ztrácí ze zřetele velký systém, jejž nelze podřídit lidské kontrole“. Varuje, že město může přinášet sterilitu těla nebo ducha, „lidé už necítí, že je jim uloženo, aby proměňovali možné ve skutečné“.

Protiklady ale nemusí být vždy logicky se vylučující kontradikce. Mezi pojmy může působit napětí obsahu, ale ne logika rozporu. Existuje pouze jediný absolutní „materiální oponent jakéhokoli postoje v životě“: smrt. V tomto metaforickém vnímání jsme schopni spatřit skryté spojení mezi tím, co až dosud stálo proti sobě. (J. Hillman, 1999)

ELIÁŠ DOLEJŠÍ prezentuje závěsné papírové objekty, jimiž navozuje dojem prostoru duchovního rituálu. Přírodní charakter papíru je kombinován se zlatým povrchem, vzniká představa alchymického procesu vnitřního přerodu podstaty materie. Dolejší pracuje často s papírem a dřevem, jejich významy křehkosti a časovosti umocňuje nestabilitou živelně vršených forem.

K charakteristikám soch, objektů a sochařských instalací KRYŠTOFA KAPLANA náleží velkorysý formát, psychologické obsahy, expresivní forma. Patrné jsou ve vystaveném souboru Mizení (2013), také v instalaci DOOM, kriticky reagující na agresivitu reklamních citylightů, na „hypertrofii sofistikovaných mučíren fitness-center a solárií“ (T. Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

V kategorii Kultura

Příspěvek zaslal/a admin on 14.6.2018

Diskuze u toho článku je uzavřena.

Další příspěvky

Předchozí: