Proti interpretaci: O performativním umění Ela Kazovského a Tamáse Királyho

By Gyula Muskovics

Tamás Király se svou modelkou před maďarským parlamentem, 1989. Foto: Jonathan Csaba Almási

Text Gyuly Muskovicse je další ze série příspěvků věnovaných queer kultuře v zemích střední a východní Evropy (článek Ladislava Zikmunda-Lendera o českém queer umění najdete zde). Díky mezinárodní spolupráci v rámci projektu East Art Mags nabídneme v dalších týdnech také eseje věnované polské a rumunské queer scéně. Gyula Muskovics se ve svém eseji zabývá tvorbou maďarských umělců a desginérů Ela Kazovského a Tamáse Királyho, kteří v 70. a 80. letech stáli poněkud mimo dnes kanonicky uznávaný okruh undergroundových umělců a kteří vytvářeli vlastní světy rozmlžených identit a mnohdy dráždivé vizuality. Jejich práci Muskovics zasazuje do kontextu (dobového) užívání termínu queer a uvažuje nad tím, do jaké míry je možné teorii vzniklou na západ od železné opony aplikovat na východoevropskou uměleckou praxi.

Proti interpretaci: O performativním umění Ela Kazovského a Tamáse Királyho

Čím dál více badatelů zkoumá kořeny východoevropské queer kultury. Od změny systému uběhlo už více než čtvrtstoletí, a přitom jsme si sotva začali uvědomovat, že naším referenčním bodem proti heteronormativnímu dějepisu není americký Stonewall. V Paříži se nedávno uskutečnila konference, která měla představit „Communist Homosexuality“, tedy queer dějiny v období před rokem 1989. Svůj příspěvek zde přednesl i Karol Radziszewski, který v této oblasti odvedl důležitou práci. V rámci svého fanzinového projektu DIK Fagazine navšívil tento polský umělec postsocialistické země jednu po druhé, od Československa po Bělorusko, aby přinesl zprávu o vývoji queer kultury v daném místě v nedávné minulosti a současnosti. Ačkoli na vydání maďarského čísla DIK si zatím musíme počkat – kdo ví, jak ještě dlouho – nedávno vznikly dva dokumenty o gay a lesbických kruzích fungujících za zavřenými dveřmi soukromých bytů a tajných klubů v Maďarsku v éře Jánose Kádára.

Tento esej je věnován dvěma umělcům, kteří výzkum současných badatelů dosud Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

V kategorii Kultura

Příspěvek zaslal/a admin on 16.4.2018

Diskuze u toho článku je uzavřena.

Další příspěvky