Co nabídnout kurátorům „bez perspektivy“?

By Klára Peloušková a Anna Remešová

36232963433_222259a1b2_k

Centrum pro současné umění v Praze, které již přes rok sídlí na nové adrese na Letné, otevřelo na konci léta novou galerii – Galerii Kurzor. Při této příležitosti jsme uskutečnili rozhovor s ředitelem Centra Ondřejem Stupalem a Václavem Magidem, který jako „hostující kurátor“ připravil pro Kurzor cyklus výstav. Otázky se tak pochopitelně týkaly jak proměny samotného Centra a jeho budoucího fungování, tak i výstavního konceptu, který v nové galerii poběží po celý rok 2018.

Anna Remešová (AR): Centrum současného umění (dále jako CSU), které vedete jako ředitel od roku 2013, navázalo na činnost bývalého Sorosova centra současného umění. Jak s tímto dědictvím nakládáte, co z něj přetrvalo či co se radikálně změnilo?

Ondřej Stupal (OS): Všechna tehdejší Sorosova centra současného umění, tedy i to pražské, byla vedena a organizována podle manuálu zakladatele, americké nadace Open Society Fund, který poměrně pevně určoval program, vedení a fungování celé organizace. Konkrétně rozdělování finančních příspěvků, podporu dokumentační činnosti, pořádání výročních výstav a organizaci rezidenčních programů. Část této programové náplně zanikla či změnila formu z finančních důvodů, když v roce 2002 Open Society Institute veškerou finanční podporu zastavil. Z období 90. let, kdy CSU vedl Ludvík Hlaváček (1992–2013), nám zůstala dokumentace, z níž se později stala online databáze současného českého umění Artlist, a knihovna. Nadále organizujeme rezidenční pobyty, byť jsou v programu poměrně upozaděny. V roce 1999 vznikla Galerie Jelení, vedená kurátorkou Gábinou Kotikovou, která pokračuje ve stejné dlouhodobé dramaturgii – tedy uvádět na scénu umělce mladší generace.

AR: Proměňuje se nějakým způsobem také Vaše strategie? Když si jako příklad vezmeme databázi Artlist: zaujímáte dnes jiný – například kritičtější – přístup?

OS: Když jsem CSU přebíral, vnímal jsem Artlist poměrně problematicky. V projektu jsem chtěl pokračovat, ale zároveň jsem si uvědomoval jistou historickou zátěž, která spočívá v jeho základní profilaci. Od počátku je Artlist definován jako databáze soudobého Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

V kategorii Kultura

Příspěvek zaslal/a admin on 13.9.2017

Diskuze u toho článku je uzavřena.

Další příspěvky