O jednom ukrajinském muzeu a společenské odpovědnosti bohatých

By Martin Vaněk

Martin Vaněk strávil v nedávné době několik týdnů na Ukrajině, odkud přináší své postřehy o stavu tamních muzejních institucí. Zaměřuje se přitom především na jedno vybrané muzeum, jež považuje za mimořádné: Muzeum Chanenko v Kyjevě. Původně soukromá sbírka manželů Chanenkových je prezentována v interiérech jejich někdejšího sídla a jako taková je příkladem následovánáhodné praxe, pokud jde o muzejní provoz i společenskou odpovědnost bohatších vrstev obyvatelstva, kterou si podle autora Chanenkovi dobře uvědomovali.

Muzeum Chanenko v Kyjevě. Foto: Muzeum Chanenko

O jednom ukrajinském muzeu a společenské odpovědnosti bohatých

Doposud pomalý proces mentální transformace a renovace ukrajinských muzeí, jenž byl započat – stejně jako v České republice – na počátku devadesátých let minulého století, kdy Ukrajina získala nezávislost (1991), se v současnosti podstatně zrychluje. Výchozí podmínky ukrajinských kulturních institucí však byly a dodnes jsou podstatně odlišné od těch našich. Zatímco členství v Evropské unii u nás výrazným způsobem přispělo mimo jiné i k obnově muzejní infrastruktury, Ukrajina se doposud potýkala s problémem politické orientace a především sebeidentifikace, jež v bilingvním prostředí trvale bojujícím s ruskými dezinformačními kampaněmi a historickými traumaty není jednoduchá. Země je stále ve válečném konfliktu, jenž se bez větší pozornosti zahraničních médií odehrává v její jihovýchodní části. Za těchto okolností je pochopiteln že v Kyjevě, Oděse, Dnipru (do r. 2016 rusky Dněpropetrovsk) nebo Charkově, kde jsem měl možnost situaci poznat, je stav muzeí mnohdy žalostný. Jejich technické zázemí je na první pohled špatné a způsoby prezentace umění zastaralé. Jde o důsledky nedostatečné finanční podpory od zřizovatelů, jimiž jsou, stejně jako u nás, ministerstvo kultury a městské či krajské samosprávy, ale také rezignace ze strany samotných institucí, která vede k zanedbání běžné údržby. Tento stav se však pomalu mění a první vlaštovky nasvědčují, že si náš dřívější soused a především jeho politická reprezentace začíná uvědomovat pozitivní úlohu kultury a muzeí, kterou mohou sehrát Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Červenec 13, 2018

Dominika Šimková a Anna Martínková v Galerii Pitevna

By Artalk.cz

Dominika Šimková: Algebraický, goniometrický a spirituálny tvar komplexného čísla / Anna Martínková: Teorie odcizení / Galerie Pitevna / Brno / 7. 6. — 29. 6. 2018

ČSÚ: Do kultury putovalo v roce 2016 téměř 233 miliard korun

By ČTK

Na financování kultury bylo předloni vydáno 232,9 miliardy korun, do kultury tedy přiteklo z různých zdrojů o 6,3 miliardy více než v roce 2015. Největší část peněz putovala do kultury ze soukromých podniků, na které připadá podíl 61 procent. Domácností drží zhruba pětinový podíl, jejich výdaje ale dlouhodobě rostou. Z veřejných rozpočtů přišlo 14 procent peněz a z neziskových institucí tři procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Výdaje domácností na kulturu dlouhodobě rostou. Podle posledních údajů dosáhly 47,9 miliardy korun, uvedla Helena Chodounská z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. „Výdaje domácností na kulturu mají nejčastěji podobu vstupného, nákupu upomínkových předmětů a řemeslných výrobků. Patří sem ale i koncesionářské poplatky nebo nákupy knih, obrazů a starožitností,“ dodala.

Z veřejných rozpočtů šlo v roce 2016 na kulturu skoro 33,6 miliardy korun. Většina peněz byla určena na provozní účely, bezmála 3,9 miliardy pak na investice. Nejvíc prostředků vydaly na kulturu obecní a městské rozpočty, uvedl ČSÚ.

V jednotlivých oblastech kultury je skladba zdrojů financování odlišná. V kulturním dědictví, interpretačním umění nebo vzdělávání jsou rozhodující veřejné rozpočty. Ve výtvarném umění, tisku, médiích a architektuře dominují zdroje podniků a domácností,“ uvedl ČSÚ. Třeba v reklamě, která je ve statistice rovněž součástí kultury, pocházejí veškeré zdroje ze soukromého sektoru. Z celkových 67,46 miliardy korun připadá téměř vše na podniky, domácnosti pokrývají 111 milionů korun. Soukromý sektor je také výhradním zdrojem pro architekturu, kde celkové příjmy dosáhly téměř 21 miliard korun.

Odhad podílu kultury na hrubém domácím produktu roku 2016 podle ČSÚ činil 62,9 miliardy korun. To je 1,32 procenta celkového HDP. Objem hrubé přidané hodnoty (HPH), což je HDP navýšený třeba o dotace, byl 91,4 miliardy korun, což jsou zhruba 2,13 procenta z celkové HPH.

Z čísel je podle statistiků zřejmé, že sektor v úrovni produktivity za ostatními odvětvími zaostává. „Pokud bychom však Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Červenec 12, 2018

Rasmus Søndergaard Johannsen v Pragovka Gallery

By Artalk.cz

Rasmus Søndergaard Johannsen / Lineated Luminary / kurátorka: Lucie Nováčková / Pragovka Gallery / Praha / 20.6. – 20.7. 2018

Foto: Marcel Rozhoň

Příspěvek Rasmus Søndergaard Johannsen v Pragovka Gallery pochází z Artalk.cz

Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Červenec 12, 2018

Ondřej Homola ve Strom Art Gallery

By Artalk.cz

Ondřej Homola / Suckcess / kurátoři: Petr Kamenický a Markéta Žáčková / Strom Art Gallery / Brno / 13. 6. – 13. 7. 2018

TS: Danica Pišteková

By Maja Štefančíková

Danica Pišteková / Wallable Wear / Wearable Wall / Salónik / Bratislava / 12. júl 2018 o 18.00

Salónik uvádza:

Danica Pišteková: Wallable Wear / Wearable Wall

štvrtok 12. júl 2018 o 18.00 v Salóniku

Pozývame na výstavu venovanú presahom textilu a architektúry. Autorka predstaví objekty a uvažovanie o architektúre ako prostredí, odeve. Stena môže nosiť, dať sa nosiť, odev vie oddeľovať. Hlavná stanica v novom šate… aspoň na jeden večer.

Danica Pišteková ukončila magisterské a doktorandské štúdium architektúry na VŠVU, ktorému predchádzala Stredná umelecká škola v Trenčíne, odbor odevný dizajn. Vo svojej voľnej tvorbe sa zaoberala fenoménmi ako mäkké mesto, či šitá architektúra. Vytvorila model mesta, ktoré sa chovalo podľa rôznych hustôt, mäkkosti a tvrdosti šitia. Návrh prostredia, ktoré by malo svoje vlastné pravidlá a fyziognómiu.

Rozhovor z roku 2017

Příspěvek TS: Danica Pišteková pochází z Artalk.cz

Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Červenec 11, 2018

Kutná Hora obnovuje barokní sousoší u Jezuitské koleje

By ČTK

Kutná Hora obnovuje barokní sousoší na terase před bývalou Jezuitskou kolejí. První čtyři z celkového počtu 13 soch byly zrestaurovány v loňském roce a letos přišly na řadu další čtyři, řekla ČTK Jana Jelínková z městského odboru památkové péče. Restaurátor Martin Kulhánek část soch zahalil a turisté ho v těchto dnech mohou pozorovat přímo při práci. V úterý odpoledne například ošetřoval sousoší svatého Josefa.

„Je to akce, která je rozdělená do tří let. Loni jsme uspořádali poptávkové řízení a vysoutěžili všech 13 sousoší včetně váz a zdí,“ uvedla Jelínková. Město za restaurování zaplatí 1,3 milionu korun, na projekt získalo dotaci od ministerstva kultury. Loňská obnova prvních čtyř soch vyšla na 450.000 korun, letos si práce vyžádají 390.000 Kč a příští rok by měl být dokončen zbytek.

Pískovcová sousoší představují světce spjaté s jezuitským řádem a českou historií. Dvanáct z nich vytvořil počátkem 18. století jezuita František Baugut, který se do dějin Kutné Hory zapsal také jako autor mariánského sloupu v Šultysově ulici. Třinácté sousoší, zachycující svatého Jana Nepomuckého, bylo doplněno po roce 1740, autor je neznámý.

Kromě mučedníka Jana Nepomuckého sousoší zobrazují českého patrona svatého Václava, dále svatou Barboru, Annu, Ludvíka, Izidora, Floriána a zakladatele jezuitského řádu, tedy Tovaryšstva Ježíšova Ignáce z Loyoly a Františka Xaverského. Doplňují je Josef Kalasanský, František Borgiáš, Karel Veliký a Josef s Ježíškem v náruči.

Kutnohorská kolej jezuitského řádu se začala stavět v roce 1667 podle návrhu italského architekta Domenika Orsiho a dokončena byla v polovině 18. století. Podél hlavního průčelí na hraně svahu údolí Vrchlice vznikla terasa, která byla po vzoru pražského Karlova mostu osazena plastikami světců.

Příspěvek Kutná Hora obnovuje barokní sousoší u Jezuitské koleje pochází z Artalk.cz

Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Červenec 11, 2018

Julius Reichel a Matyáš Maláč v Galerie HŠ

By Artalk.cz

Julius Reichel a Matyáš Maláč / DARK ENERGY / EGO DEATH DEATH PLANET / VOID TRAP SAVE THE FUTURE? / kurátorka: Hana Pelánková / Galerie HŠ, Holešovická Šachta / Praha / 17. 5. – 20. 6. 2018

Anatomie skoku do prázdna v ZČG

By Západočeská galerie v Plzni

Anatomie skoku do prázdna. Rok 1968 a výtvarné umění v Československu / kurátorka: Helena Musilová / Západočeská galerie v Plzni: výstavní síň Masné krámy / Plzeň / 20. 6. – 16. 9. 2018

<img src="http://artalk.cz/wp-content/uploads/2018/06/DSC_3641-1060×708.jpg" alt="" width="1024" height="684" srcset="http://artalk.cz/wp-content/uploads/2018/06/DSC_3641-1060×708.jpg 1060w, http://artalk.cz/wp-content/uploads/2018/06/DSC_3641-470×314.jpg 470w, http://artalk.cz/wp-content/uploads/2018/06/DSC_3641-768×513.jpg 768w, http://artalk.cz/wp-content/uploads/2018/06/DSC_3641-940×627.jpg 940w, http://artalk.cz/wp-content/uploads/2018/06/DSC_3641-600×400.jpg 600w, http://artalk.cz/wp-content/uploads/2018/06/DSC_3641.jpg 1200w, http://artalk.cz/wp-content/uploads/2018/06/DSC_3641-112×75.jpg 112w, http://artalk.cz/wp-content/uploads/2018/06/DSC_3641-225×150.jpg 225w" sizes="(max-width: 1024px) Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Červenec 11, 2018

Jak zachytit „skok do prázdna“ po roce 1968?

By Barbora Ropková

Barbora Ropková navštívila výstavu Anatomie skoku do prázdna: Rok 1968 a umění v Československu v Západočeské galerii v Praze. Autorce projektu, Heleně Musilové, se podle recenzentky podařilo důkladně zmapovat souvztažnosti mezi politickými událostmi, atmosférou ve společnosti a uměleckým děním v období kolem roku 1968. Slabším stránvkou výstavy je pak podle Ropkové její prostorové a architektonické řešení.

Jak zachytit „skok do prázdna“ po roce 1968?

Nově otevřená výstava Anatomie skoku do prázdna, kterou pro Západočeskou galerii v Plzni ve spolupráci s Museem Kampa připravila Helena Musilová, zkoumá přímý vliv vstupu vojsk Varšavské smlouvy a následných událostí na soudobé československé umění. Název výstavy je vypůjčen z básně Miroslava Holuba, jejíž titul vyjadřoval existenciální vakuum, do kterého se československá společnost po této události propadla. Projekt si klade za cíl reflektovat stav tehdejšího výtvarného umění v přímé souvislosti s proměnami kulturního a občanského života a aplikuje tak přístup, který k analýze umění této doby dosud využit nebyl.

Ústředním motivem, z něhož vychází celá výstava, je přímo 21. srpen 1968, pro demonstraci „transformace“ umění a společnosti si však Musilová vhodně zvolila širší časový výsek let 1967–1973 a dané období v rámci výstavy rozčlenila do pěti chronologických celků, kde umělecká díla klade do přímé souvislosti s konkrétními historickými událostmi nebo aktuální náladou společnosti. Díla, na nichž jsou tyto proměny demonstrovány, byla zapůjčena prakticky ze všech koutů republiky, přičemž se tu nekoncentrují jen práce známých umělců. Při výběru byla zohledněna také tvorba lokálních a slovenských autorů, z nichž vyniká zejména tvorba konceptuálního umělce Júlia Kollera nebo sochaře Jozefa Jankoviče. Kritéria výběru tak poukazují na skutečnost, že tíhu událostí pociťovali stejnou měrou lidé v Praze i v lokálních centrech.

Výstavu v prostorách Masných krámů otevírají práce z let Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Červenec 11, 2018

Artspace Germany v Domě umění města Brna

By Dům umění města Brna

Armando, Candice Breitz, Tony Cragg, Marianne Eigenheer, Ayşe Erkmen, Christine Hill, Magdalena Jetelová, Per Kirkeby, Joseph Kosuth, Marie-Jo Lafontaine, Nam June Paik, Giuseppe Spagnulo, herman de vries / Artspace Germany / kurátorka: Ursula Zeller / Dům umění města Brna / Brno / 13. 6. – 29. 7. 2018

COČ pozná nových finalistov

By Maja Štefančíková

Dvadsiaty tretí ročník súťaže pre slovenských vizuálnych umelcov do 40 rokov Cena Oskára Čepana má svojich finalistov. Sú nimi LUCIE MIČÍKOVÁ (1986), ADAM NOVOTA (1984), EMÍLIA RIGOVÁ (1980) a BORIS SIRKA (1981). Súťaž organizuje Nadácia – Centrum súčasného umenia a privátna platforma na podporu umenia Collective.

Finalisti 2018

O finalistoch rozhodla medzinárodná komisia v zložení Rainer Fuchs (mumok, Viedeň), Michal Novotný (FUTURA, Praha), Kiki Petratou (Joey Ramone Gallery, Rotterdam) a Lora Sariaslan (University of Amsterdam). Porotkyňa Dorota Kenderová (Východoslovenská galéria, Košice) sa rozhodla na svoju funkciu rezignovať a na rozhodovaní o finálovej štvorici sa nepodieľala: „Moja prítomnosť v komisii by vzhľadom k priebehu a výsledkom zasadnutia mohla byť vnímaná ako konflikt záujmov.“

Komisia sa zhodla na tom, že „tvorba vybraných umelkýň a umelcov reprezentuje mnohorakosť súčasných umeleckých prístupov, ktoré siahajú od neo-konceptuálnych stratégií a sociálne angažovaných diel až k novému kritickému vymedzeniu sa voči moderným a neoavantgardným paradigmám. Tieto pozície dokazuje v tvorbe vybraných finalistov vysoká úroveň umeleckej kvality a súčasnosť výpovede.“ –Rainer Fuchs (predseda komisie)

Lucie Mičíková (1986, Tábor) sa venuje projektom realizovaným v kresbe, maľbe a site-specific inštaláciách. Tematizuje efemérne a krehké štruktúry, ktorými spochybňuje myšlienky celistvosti a trvácnosti. Dočasnosť a premenlivosť reflektuje pomocou performatívnych postupov, niekedy v spolupráci s architektmi, sociológmi a pod. Jej umelecké myslenie vychádza z metafory a vlastných interpretácií dynamickej a komplexnej reality.

Lucia Mičíková, The Discovery of the Nest“, ChertLüdde Gallery, Berlin, Foto: ChertLüdde Gallery

Adam Novota (1984, Bratislava) kriticky uvažuje o inštitucionalizovaní umenia s vedomým presahom aj do oblastí politiky a sociológie. V intermediálnych inštaláciách, videách, akciách a performanciách prekračuje tradičné kategórie umenia a média. Prostredníctvom hybridných umeleckých stratégií skúma psychické procesy mentálnej aj politickej manipulácie a dokáže do svojich diel efektívne angažovať verejnosť.


Adam Novota, Festival Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Červenec 10, 2018

Rekonstrukce Císařských lázní by mohla začít počátkem roku 2019

By ČTK

Rekonstrukce Císařských lázní v Karlových Varech by mohla začít počátkem roku 2019. Nyní je potřeba dokončit přepracování projektové dokumentace, zrušit původní výběrové řízení a vyhlásit nové. Novinářům to dnes řekla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová (ANO).

„Prakticky přepracování projektové dokumentace je v současné době vyjmutí multifunkčního sálu. Napravení těch věcí, jako je, že tam nebudou vybudovány žádné apartmány, ale budou opraveny stávající místnosti. Zůstanou tam všechny stávající příčky, budou zachovány všechny únikové východy. Projektová dokumentace má být hotova do podzimu, pokud by šlo všechno dobře, mohli bychom (stavbu) začít na začátku příštího roku,“ řekla Vildumetzová.

Karlovarský kraj bude muset ještě zrušit výběrové řízení, které na rekonstrukci vyhlásil spolek Císařské lázně. „Máme k tomu jasné právní posouzení, že tam byly diskriminační ukazatele a došlo k porušení zákona o veřejných zakázkách,“ doplnila hejtmanka.

Na rekonstrukci má kraj přislíbeno 250 milionů korun z ministerstva kultury. Podle Vildumetzové tak celá zakázka bude pod drobnohledem a případné chyby ve výběrovém řízení nemůže kraj připustit.

Budova Císařských lázní patří kraji, který plánuje na jejich rekonstrukci dát ze svých prostředku 200 milionů korun. Dalších 100 milionů přidají na základní opravu Karlovy Vary. Město současně přislíbilo, že pokud by se podařilo připravit projekt koncertního sálu, přispěje na jeho vestavbu dalších 150 milionů korun. Pro národní kulturní památku současně hledá kraj využití.

Příspěvek Rekonstrukce Císařských lázní by mohla začít počátkem roku 2019 pochází z Artalk.cz

Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Červenec 10, 2018

Strašenie hodnotami

By Damas Gruska

V bratislavskej galérii Medium práve prebieha výstava Questioning value, ktorá prináša subverzívny pohľad na ekonomické vzťahy, ktorej kurátorkou je Lýdia Pribišová. V Mediu sa predstavila štvorica autorov, taliansky umelec Cesare Pietroiusti, grécko-americký umelec Stefanos Tsivopoulos a slovensko-rumunská dvojica Anetta Mona Chişa a Lucia Tkáčová. Damas Gruska v recenzii postupne predstavuje jednotlivé projekty umelcov, ktoré zobrazujú alternatívne ekonomické modely a ďalej hodnotí, že slovenská scéna sa s pojmami ako hodnota ešte poriadne nevysporiadala.

Strašenie hodnotami

Kurátorská výstava Lýdie Pribišovej QUESTIONING VALUE prináša niekoľko alternatívnych kritických pohľadov na v súčasnosti dominantný ekonomicko-sociálno-kultúrny model západnej civilizácie. Tematicky obohacuje našu domácu, hádam trošku prispatú, slabo hryzkajúcu a do seba zahľadenú výtvarnú scénu.

Najväčší priestor dostal Grék Stefanos Tsivopoulos s projektom History Zero (2013). V ešte veľkorysejšej inštalácii ho prezentoval mimo viacerých iných príležitostí aj na benátskom bienále pred piatimi rokmi. Tu priestorové možnosti neumožnili viackanálovú projekciu filmu (A Film in Three Episodes), ale všetky tri časti sú radené za sebou v slučke. Je asi celkom jedno, ktorou z nich ho začne divák sledovať, nakoniec sa mu prepoja témou i „príbehom“. Náhoda prepojí troch hrdinov: afrického imigranta, zbierajúceho na uliciach a periférii Atén kovový odpad, zahraničného umelca, hľadajúceho inšpiráciu v meste plnom grafitmi vyzdobených ulíc, staršiu zberateľku umenia, trpiacu pokročilou formou Alzheimerovej choroby a vyrábajúcu ozdôbky z eurobankoviek najvyššej nominálnej hodnoty. Škoda že nepresvedčivé herecké výkony či už „umelca“ alebo „zberateľky“ dali filmu skôr pateticko-melodramatické vyznenie než radikálny „statment“, na aký sme z gréckeho „anarchisticko-ľavicového“ prostredia zvyknutí a potlačili samotné posolstvo o hodnote bohatstva a zmysle peňažnej či nepeňažnej výmeny. Na film nadväzuje druhá časť projektu (Alternative Currencies An Archive and a Manifesto), prezentujúca plagátovou formou alternatívy k peňažným systémom, , od bitcoinu či archaickejších platidiel cez rôzne bartrové výmenné systémy až po dielo vlani zosnulého Američana J. S. G. Boggsa, ktorý platil vlastnoručne nakreslenými bankovkami, ktorých zberateľská Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Červenec 10, 2018

Lukáš Machalický ve Vídni

By Artalk.cz

Lukáš Machalický / in the park / New Jörg / Vídeň / 25. 5. – 15. 6. 2018

Foto: Tomáš Souček

Příspěvek Lukáš Machalický Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Červenec 10, 2018

Jak lesy myslí v OGV

By Artalk.cz

Anca Benera + Arnold Estefán, Pavla Dvorská, Petr Gruber, Ilkka Halso, Sanna Hukkanen, Jitka Chrištofová, Filip Kochan, Marie Ladrová, Antti Laitinen, Ondřej Maleček, Jakub Nepraš, Martyna Poznanska + Peter Cusack, Pavel Sterec, Petr Stibral, Rihards Vitols / Jak lesy myslí / Kurátoři: Lenka Dolanová, Michal Kindernay / Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě / Jihlava / 7. 6. – 14. 10. 2018

11. 7. 2018 / Nevyhnutná(?) prítomnosť diváka v tvorbe Ilony Németh

By Artalk.cz

Nevyhnutná(?) prítomnosť diváka v tvorbe Ilony Németh / Kunsthalle Bratislava / Bratislava / 11. 7. 2018 o 18:00 h

Dôraz na participatívne tendencie a kolektívne formy umeleckej praxe v súčasnom umení sledujeme od začiatku 90. rokov minulého storočia. O tvorbe slovenskej intermediálnej umelkyne Ilony Németh – ktorej práce z konca 90. rokov predstavujú prechod k plne interaktívnym inštaláciám (rátajúcim so spoluúčasťou a emóciami diváka) – budú v spoločnom rozhovore diskutovať kurátori, historici a teoretici umenia Katarína Rusnáková a Gábor Hushégyi.

Příspěvek 11. 7. 2018 / Nevyhnutná(?) prítomnosť diváka v tvorbe Ilony Németh pochází z Artalk.cz

Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Červenec 9, 2018

11. 7. 2018 / Nevyhnutná(?) prítomnosť diváka v tvorbe Ilony Németh

By Artalk.cz

Nevyhnutná(?) prítomnosť diváka v tvorbe Ilony Németh / Kunsthalle Bratislava / Bratislava / 11. 7. 2018 o 18:00 h

Dôraz na participatívne tendencie a kolektívne formy umeleckej praxe v súčasnom umení sledujeme od začiatku 90. rokov minulého storočia. O tvorbe slovenskej intermediálnej umelkyne Ilony Németh – ktorej práce z konca 90. rokov predstavujú prechod k plne interaktívnym inštaláciám (rátajúcim so spoluúčasťou a emóciami diváka) – budú v spoločnom rozhovore diskutovať kurátori, historici a teoretici umenia Katarína Rusnáková a Gábor Hushégyi.

Příspěvek 11. 7. 2018 / Nevyhnutná(?) prítomnosť diváka v tvorbe Ilony Németh pochází z Artalk.cz

Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Červenec 9, 2018

denní tisk 2. – 8. 7. 2018

By Anna Kvášová

Ve vydání Týdeníku Rozhlas z 2. 7. informuje Milan Štefl o vydání katalogu děl Václava Hollara, pojmenovaného jednoduše Kresby. Jedná se o výsledek dlouholeté práce Aleny Volrábové, která byla před 11 lety kurátorkou reprezentativní výstavy Hollarových děl v Paláci Kinských. Na příští rok chystá Národní galerie další výstavu, která bude navazovat na právě vydaný katalog.

Jan Vitinger přiblížil čtenářům Mladé fronty DNES 2. 7. novou výstavu Západočeské galerie. Anatomie skoku do prázdna bude v Masných krámech k vidění do 16. září a představuje díla reagující jak na uvolnění poměrů v rámci pražského jara, tak na okupaci v srpnu 1968 a upálení Jana Palacha a Jana Zajíce a počínající normalizaci. „Jedná se o první výstavu, kterou jsme připravili v rámci takzvaných osmičkových výročí. Další dvě budou následovat v druhé polovině roku a budou věnovány umění a kultuře první Československé republiky s důrazem na tvorbu v západočeském regionu.“ uvedl ředitel galerie Roman Musil.

Milada Prokopová se v Mladé frontě DNES z 2. 7. zaměřila na postupující rekonstrukční práce na hotelu Avion v Brně. Funkcionalistická budova zhotovená podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse prochází rekonstrukcí už od roku 2010. „Do konce srpna chceme mít stavební práce hotové a pak vybereme nájemce a začneme zařizovat interiér. Mým přáním je otevřít do konce roku, ale už jsem mluvil o tolika termínech, a vždycky se to zkomplikovalo, že hovořím jen o přání.“ uvedl majitel budovy Stanislav Berousek.

Regionální mutace Mladé fronty DNES pozvala čtenáře v článku z 3. 7. na výstavu sochaře Petra Schela a malíře Milana Stýbla do plzeňského Národopisného muzea. Tito dva umělci společně vystavují již poněkolikáté, jak upozornil Petr Schel. „Zjistil jsem, že Milan (…) i maluje. Moc se mi líbí jeho téměř dětský přístup a bezprostřednost ve vyjádření. Proto jsem jej oslovil a občas vystavujeme společně.“

Ve středu 4. 7. vyšla v Lidových novinách kritická esej Jany Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Červenec 9, 2018

TS: Jana Kapelová

By Artalk.cz

Jana Kapelová / KZP – performatívna prednáška / tranzit.sk / Bratislava / 12. 7. 2018, 17:00

KZP

performatívna prednáška

autorka / by: Jana Kapelová

tranzit.sk, Beskydská 12, Bratislava

FACEBOOK

Performatívna prednáška Jany Kapelovej KZP, čo v internetovom slangu znamená konečne zase piatok, alebo aj, v závislosti od kontextu, k***a znova pondelok, sa bližšie pozrie na súvislosti medzi výchovou, učením sa pracovnej etike a prispôsobovaním sa hierarchickej štruktúre spoločnosti. Kladie otázky do akej miery sa do našej osobnosti vtláčajú negatívne prvky výchovy a vzdelávacieho systému a aký majú dosah na naše postoje či rozhodovanie sa v dospelosti? Prečo vykonávame prácu, ktorá nás nebaví? Ako narábame s voľným časom? Prečo sa podriaďujeme autoritám? Na základe čoho si utvárame priority a kde sme zanechali kritické myslenie?

Jana Kapelová vo svojej performatívnej prednáške pracuje s rôznymi zdrojmi – prepája a dáva do vzájomných súvislostí podklady z odbornej literatúry o výchove či kognitívnych vied, z učebníc a literatúry pre deti a príklady z populárnej kultúry, ako internetová komunikácia a mémy, či populárne filmy. Tie dopĺňa vlastnými pozorovaniami a zisteniami z jej individuálneho výskumu. Špeciálnu pozornosť pritom venuje podmienkam práce a pracovnej etike umelkýň a umelcov a kultúrnych pracovníčok a pracovníkov a ponímaniu práce vo svete umenia.

Jana Kapelová je vizuálna umelkyňa, ktorá je tiež činná ako kurátorka a kultúrna aktivistka. Vo svojej tvorbe sa venuje spoločensky angažovaným témam a dekonštruuje podmienky umeleckej a kultúrnej produkcie. Menovite sa zaoberá témami ako práca a prekarizácia, voľný čas a sebanaplnenie, vplyv sociálneho a kultúrneho prostredia, či výchovy a vzdelávania. Bola členkou iniciatívy Dvadsať rokov od nežnej neprebehlo. Študovala na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave a pedagogicky pôsobila na Akadémii výtvarných umení v Prahe. V súčasnosti je riaditeľkou galérie Medium VŠVU v Bratislave. Vystavuje na Slovensku i v zahraničí. V roku 2014 sa stala víťazkou Ceny Oskara Čepana

Příspěvek <a target=_blank rel="nofollow" Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Červenec 9, 2018