TZ: Katarína Hládeková a Ondřej Homola

By Artalk.cz

Katarína Hládeková a Ondřej Homola / kurátorka: Marika Kupková / Československý postkonceptualismus / Galerie Kvalitář / Praha / 22. 2. – 18. 4. 2018

Katarína Hládeková a Ondřej Homola: Československý postkonceptualismus

Kurátor: Marika Kupková

Vernisáž: 21. 2. 2018 v 19 hodin

Výstava potrvá od 22. 2. – 18. 4. 2018

Galerie Kvalitář, Senovážné nám. 17, Praha

Galerie Kvalitář zahajuje letošní program výstavou Československý postkonceptualismus autorů Kataríny Hládekové a Ondřeje Homoly. Jedná se o jejich třetí společnou výstavu, obvykle totiž tvoří a vystavují samostatně, navíc jejich ideové a estetické přístupy jsou odlišné. Převážně objektová tvorba Kataríny Hládekové je konceptuálně vyhraněnější a mnohačetně sebereferenční. Ondřej Homola obvykle pracuje s médiem kresby, je obsahově přímočařejší a sdělnější. Jejich spolupráce má povahu jakéhosi „sebekurátorství“: autoři si stanoví tematické zadání, které v rámci výstavy společně ztvární. Obsahem tohoto zadání je v obecné rovině kritika pozice umělce v současném uměleckém provozu a humorná až sarkastická reflexe výkladů současného umění a jeho lokálních specifik.

Ústředním motivem této výstavy jsou zuby. Ano, zuby. Jejich vzhled a kvalita jsou příznakem úspěchu a společenského postavení, zdraví, mládí atp. Jsou také silnou komunikační spojnicí, zápletkou napínavých historek, pověr a legend. Jedná se o část lidského těla používanou jako ozdoba i symbolické platidlo: zvířecí i dětské zuby se sází do šperků, matky mají za první zuby dítěte „dostat na šaty“, zuby světců jsou součástí relikviářů. Mají tedy povahu komoditního artefaktu, v jehož zavržení či přijetí můžeme demonstrovat ledasco, včetně klíčových uměleckých přístupů, jako jsou konceptualismus a postkonceptualismus. Samozřejmě jsme v rovině metafory, jejíž role je pro československou verzi obou zmíněných proudů klíčová, ať už v poetickém modu, který je vztahován k české verzi, nebo v politickém a metafyzickém modu připisovanému slovenskému umění. Výstava je také reakcí na vztahy českého a slovenského kulturního kontextu, zprávou o jejich (často nevědomém) přetrvávajícím prolínání. Další indicií je zde ironie, nevážný přístup jak k Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 18, 2018

21. 2. 2018 / Michaela Ottová: Ulrich Creutz – mýtus o jednom pozdněgotickém sochaři

By Galerie výtvarného umění v Chebu

Michaela Ottová / Ulrich Creutz – mýtus o jednom pozdněgotickém sochaři / GAVU Cheb / Cheb / 21. 2. 2018 v 17h

Přednáška bude věnována jednomu z nejznámějších sochařů pozdní gotiky v Čechách, který tvořil na objednávku Jana Hasištejnského z Lobkowicz v Kadani. Jeho osobnost spojila literatura s mýtem o produktivním sochaři usazeném po třicet let se svou dílnou v Kadani. Co zbylo po dekonstrukci tohoto mýtu? Proč doprovází tuto sochařskou tvorbu tak specifická exprese a výraz plný utrpení? Přednáška je ohlédnutím za výstavou uskutečněnou na podzim loňského roku v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích.

Přednáška se uskuteční tuto středu 21. února v 17.00 v galerijní kavárně.

Příspěvek 21. 2. 2018 / Michaela Ottová: Ulrich Creutz – mýtus o jednom pozdněgotickém sochaři pochází z Artalk.cz

Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 18, 2018

TZ: Milada Schmidtová Čermáková

By Artalk.cz

Milada Schmidtová Čermáková / Chodkyně v mracích / Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě / Jihlava / 22. 2. – 13. 5. 2018

Milada Schmidtová Čermáková (1922-2015). Chodkyně v mracích

Vernisáž: 22. 2. 2018 v 17:00 hod.

22. 2. – 13. 5. 2018

Místo konání: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Masarykovo náměstí 24

Kurátoři: PhDr. Alena Pomajzlová, Ph.D., Mgr. Ladislav Daněk

Výstava v OGV v Jihlavě, jež je pozměněnou reprízou nedávných výstav v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně a zlínské Galerii Václava Chada, přináší ucelený pohled na dosud skryté dílo Milady Schmidtové.

Autorka vystudovala Baťovu obchodní akademii ve Zlíně, kde se počátkem čtyřicátých let minulého století sblížila s některými studenty a profesory Zlínské školy umění. Silný vliv měl na ni také pobyt v Paříži, kde se seznámila s osobou a dílem Picassovým. Její raná tvorba byla ovlivněna modernou, věnovala se figurální malbě, portrétům i krajinomalbě. Výstava je její první retrospektivou. Jde o zásadní příspěvek k poznání projevů českého umění po druhé světové válce a šíře proudu Nové figurace.

Příspěvek TZ: Milada Schmidtová Čermáková pochází z Artalk.cz

Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 18, 2018

Gili Avissar v Galerii Kostka

By Artalk.cz

Gili Avissar / kurátor: Piotr Sikora / Galerie Kostka / Praha / 25. 1. – 18. 2. 2018

Investoři se mohou hlásit do soutěže Ostravský dům roku

By Česká tisková kancelář

Investoři mohou do začátku dubna přihlašovat stavby do 24. ročníku soutěže Ostravský dům roku. Každoročně jsou v ní oceňovány nejlepší novostavby i rekonstrukce na území města, řekla ČTK mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská.

„S udělením titulu je spojeno finanční ohodnocení ve výši 300.000 korun a udělení bronzové plakety. V pořadí druhé vyhodnocené dílo obdrží odměnu ve výši 150.000 korun,“ připomněla Vojkovská. Do soutěže mohou zájemci přihlásit stavby, které byly dokončeny v posledních dvou letech

Ocenění město uděluje od roku 1994. Vedle titulu Dům roku a druhého místa mohou stavby získat na doporučení soutěžní komise i čestná uznání bez určení pořadí, která už ale nejsou spojena s finanční odměnou.

„O svém favoritovi bude znovu rozhodovat také veřejnost. Webová anketa bude spuštěna na začátku dubna,“ uvedla mluvčí. Titul Ostravský dům roku 2016 získala novostavba atletické haly. Stavba uspěla nejen u odborné poroty, ale také u laické veřejnosti, která jí v anketě dala druhý nejvyšší počet hlasů. V minulosti titul získala například dostavba zimního stadionu Sareza, divadlo loutek nebo multifunkční aula Gong v Dolní oblasti Vítkovice.

Příspěvek Investoři se mohou hlásit do soutěže Ostravský dům roku pochází z Artalk.cz

Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 17, 2018

David Vojtuš v konTextu

By Artalk.cz

David Vojtuš / Obecný název / kurátorka: Dana Balážová / Galerie TIC: konText / Brno / 24. 1. – 24. 2. 2018

Ministerstvo zrušilo povolení opravy Juditiny věže Karlova mostu

By Česká tisková kancelář

Plánovaná rekonstrukce Juditiny věže Karlova mostu se odkládá. Památková inspekce ministerstva kultury zrušila rozhodnutí pražských památkářů, bez kterého opravy nemohou začít. Magistrát se podle inspekce dostatečně nevypořádal s námitkami, které proti chystané podobě oprav vznesl Národní památkový ústav (NPÚ). Rozhodnutí na svých webových stránkách zveřejnil Klub za starou Prahu, který ve věži sídlí. Pražští památkáři zatím stanovisko neobdrželi. Až se tak stane, rozhodnutí doplní. Opravy plánuje radnice Prahy 1.

Juditina věž neboli Malostranská mostecká věž je nižší ze dvou věží, které tvoří bránu z Karlova mostu na Malou Stranu. Stavba byla součástí Juditina mostu, který stál na místě dnešního Karlova, a vznikla v románském slohu ve 12. století.

Praha 1 za projekt rekonstrukce sklidila kritiku od Klubu Za starou Prahu, který od roku 1927 ve věži sídlí. Spolek se obává, že po opravách už se ním nebude v prostoru počítat. Radnice Prahy 1 v minulosti uvedla, že smlouva s klubem, která je uzavřena do roku 2093, bude platit i po rekonstrukci.

S projektem vyjádřil nesouhlas NPÚ, podle kterého jsou plány radnice moc invazivní a zbytečně zasahují do konstrukce stavby. Tento týden dalo památkářům za pravdu ministerstvo kultury, podle kterého magistrátní odbor památkové péče, jehož stanovisko je závazné, svůj souhlas dostatečně nepodložil a nevyvrátil námitky NPÚ. Magistrát teď musí svoje rozhodnutí přepracovat.

Podle mluvčího Prahy Víta Hofmana zatím rozhodnutí na magistrát nedorazilo. „Předpokládáme, že naše zrušené stanovisko upravíme, doplníme a znovu vydáme jako kladné. Musíme ale počkat na oficiální vyrozumění,“ uvedl.

Podle Prahy 1 je památka v havarijním stavu a vyžaduje generální opravu. Do věže zatéká a mykologický průzkum odhalil v konstrukci dřevokaznou houbu. V případě zdržení oprav podle mluvčí radnice Veroniky Blažkové hrozí nevratné poškození stavby.

Příspěvek Ministerstvo zrušilo povolení opravy Juditiny věže Karlova mostu pochází z Artalk.cz

Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 16, 2018

Bývalý hotel u nádraží v Telči památkou nebude, může jít k zemi

By Česká tisková kancelář

Bývalý hotel u vlakového nádraží v Telči se kulturní památkou nestane. Rozhodlo o tom ministerstvo kultury, které dostalo podnět na zařazení této nárožní budovy se secesními prvky z roku 1903 mezi památky loni v květnu. O výsledku řízení ČTK informovali zástupci iniciativy Nechte Růžek žít, která se snažila hotel zachránit. Soukromý vlastník nechal minulý rok přes zahájené řízení na ministerstvu u domu rozebrat střešní krytinu. Začalo do něj zatékat a je ve špatném stavu.

„Bohužel právě rozesílám oznámení, že ministerstvo kultury neprohlásilo Růžek kulturní památkou. Osud Růžku je tímto nejspíš opravdu zpečetěn,“ řekla ČTK Dagmar Svobodová z iniciativy Nechte Růžek žít. U domu se prý už znovu objevili dělníci.

Hotel, v němž byla později restaurace Na Růžku, navazuje na styl architektury za ním stojící nádražní budovy. Je v ochranném pásmu historického jádra Telče zapsaného v seznamu UNESCO. Rozhodnutí ministerstva o tom, že se budova nestane památkou, nabylo právní moci 7. února, uvedla Ilona Ampapová z telčského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). Vlastníkem bývalého hotelu je podle údajů v rozhodnutí firma MAKO, s.r.o.

Záměr investora zbourat hotel se nelíbil ani radnici, ani místním památkářům, demoliční výměr byl přesto před téměř třemi lety vydán. Iniciativa organizovala proti bourání protestní akce. Happeningu předloni v květnu se zúčastnilo osm desítek lidí. Petiční archy pak podle iniciativy podepsaly stovky lidí.

Vyjádření majitele budovy se ČTK získat nepodařilo. Dřív se mluvilo o tom, že by místo hotelu mohlo být obchodní centrum. „Já předpokládám, že nás developer bude kontaktovat, zda bude pokračovat v tom záměru, který předtím řešil a jestli tam došlo k nějakým změnám,“ řekl ČTK telčský starosta Roman Fabeš.

Případná novostavba bude muset splňovat kritéria stanovená pro ochranné pásmo městské památkové rezervace. „A bude muset respektovat architektonický a urbanistický kontext dané lokality,“ uvedla Ampapová. Podle památkářů zatím není zřejmé, jestli chce vlastník hotel hned zbourat a postavit tam obchodní objekt Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 16, 2018

Skláři v Novém Boru vyrábějí repliky stropů pro Národní muzeum

By Česká tisková kancelář

Repliky skleněných stropů a několika oken pro rekonstruované Národní muzeum v Praze zaměstnávají už několik měsíců skláře společnosti Kolektiv Ateliers v Novém Boru na Českolipsku. Původní stropy vzaly za své při bombardování Prahy za druhé světové války. Dochovalo se z nich jen pár střepů. Příprava tak trvala několik měsíců a byla značně komplikovaná. Skláři museli vyhovět nejen památkářům. Nové stropy musí splňovat i bezpečnostní a požární předpisy, řekl dnes ČTK předseda představenstva společnosti Michal Vlček.

Skláři vyrábějí repliky pro strop v hlavní části muzea o rozměrech 180 metrů čtverečních a strop kupole pantheonu o průměru zhruba 12 metrů, jde o tabule o rozměrech i několika metrů čtverečních. „Děláme vlastně kopie původních malovaných skel. Puma za války údajně spadla přímo na budovu muzea, ale nevybuchla. Otřes byl ale takový, že všechny tyhle horizontální výplně se rozsypaly a spadly. Dochovalo se velmi málo fragmentů,“ řekl vitrážista Zdeněk Kudláček. Samotné výrobě replik tak podle něj předcházela doslova detektivní práce. V archivech se hledaly černobílé fotky i střepy z původních stropů, aby bylo z čeho návrhy udělat.

Výrobu navíc provázely technologické problémy. „Z fragmentů jsme třeba zjistili, že to bylo malováno barvami za studena, což není technologicky v pořádku. Ta barva dlouhodobě nevydrží,“ řekl Kudláček. Na střepech z muzea už podle něj také bylo vidět, že barva degradovala. Proto původně navrhoval malovat strop sklářskými vypalovacími barvami, památkáři však trvali na dodržení původního technologického postupu. Skláři tak museli najít způsob, jak zajistit, aby malba vydržela. Původní skla byla navíc jen tři milimetry silná, což byl podle Kudláčka zřejmě také důvod, proč otřesy při bombardování nevydržela.

Dnes je nemožné tak tenké sklo na stropě použít, sklo se totiž nesmí v případě rozbití vysypat. Skláři chtěli použít speciální lak, který funguje jako bezpečnostní fólie. „Nesplňoval ale protipožární požadavky,“ poznamenal vitrážista. Rozhodli se proto vytvořit bezpečnostní sklo. „Mezi dvě skla se Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 16, 2018

U Masarykova nádraží v Praze se našly artefakty ze 14. století

By Česká tisková kancelář

Artefakty i z doby založení Nového Města Karlem IV. ve 14. století našli archeologové v oblasti u pražského Masarykova nádraží. Nalezené předměty – keramika, mince, dýmky, nebo i dělové koule – naplnily stovky beden. Průzkum provádějí odborníci z firmy Archaia Praha od loňského listopadu kvůli připravované stavbě projektu skupiny Penta. Archeologové budou na místě pracovat do konce dubna.

„Nálezů zatím máme na 270 banánových beden,“ řekl ČTK Martin Vyšohlíd, který průzkum vede. Naprostou většinu artefaktů jako obvykle při podobných výzkumech tvoří zlomky keramických nádob či kachlů. Zachovaly se i celé kusy, například kachel se znakem Nového Města či s humorným motivem, který zobrazuje váženého měšťana, ale při obrácení vzhůru nohama šaška. Na zlomku kachle se také dochoval podpis Víta Vidláčka, což byl známý pražský hrnčíř ze 16. století. Mezi další nálezy patří například takzvaná berounská keramika, populární mezi pražskými měšťany i šlechtou od druhé poloviny 16. do první třetiny 17. století.

Samostatnou kapitolu tvoří věci, které tehdejší Pražané vytrousili při návštěvě zahrad. „Podle dýmek, které jsme nacházeli, si sem lidé chodili zakouřit. Podle růžence či krucifixů, které jsme také nalezli, sem možná také chodili spočinout k modlitbě,“ uvedl archeolog. Mezi další podobné nálezy patří medailonek s Pannou Marií Svatohorskou a svatým Ignácem. Z drobných předmětů pracovníci objevili například pinzetu, nůž, kostěný spouštěcí mechanismus z kuše nebo mince.

Archeologové našli i důkazy méně mírumilovných aktivit – dělové koule a střepiny z granátů. Jedná se zřejmě o pozůstatky třicetileté války či konfliktů s Pruskem v 18. století, kdy armády Fridricha II. v roce 1757 za Sedmileté války oblehly a bombardovaly Prahu.

Odborníci pracují na ploše zhruba 6000 metrů čtverečních, kterou ze severu ohraničuje ulice Na Florenci, z jihu nádraží a z východu zbytky hradeb. Leží na periferii Nového města, což je podle Vyšohlída pro archeology zajímavé. V posledních letech se totiž uskutečnily třeba průzkumy při stavbě Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 16, 2018

TZ: Michaela Maupicová

By Artalk.cz

Michaela Maupicová / Skladby / kurátorka: Iva Mladičová / Výklady AXA / Praha / 17. 2. – 11. 5. 2018

Michaela Maupicová: Skladby

Michaela Maupicová vystavuje ve Výkladech AXA své nejnovější obrazy. Charakterizují je rastr, jemná kovová barevnost a prostorová iluze, tedy řád, zdání uzavřené plochy a rozpínavosti prostoru. Obraz je zde pojímán jako výsledek vícevrstvého komponování, plastického „modelování“, jako živé pole struktur a rytmů. Autorka se strukturálními možnostmi obrazové plochy zabývá dlouhodobě. Ranější zvýraznění smyslové roviny dynamických forem s převažující černou barvou je postupně prosvětlováno, odhmotňováno. Dřívější různosměrnost geometrizovaných linií je v současné době vystřídána vertikálně-horizontální uspořádaností, barva není přítomna ve své důraznosti, ale jako by ve stavu odrazu/odlesku, dojem prostorovosti je někdy ztlumen až na hranici jakéhosi slepotisku. Michaela Maupicová zvolila metalické barvy, zaujala ji přítomnost kovové plochy nesoucí význam uzavřenosti. Akvarelová lehkost barevných vrstev současně umožňuje modelovat prostor, pracovat se světlem. Specifická živost výrazu vyvstává v kombinaci s jasně definovanou kresbou rastrů, jež ale navozují dojem pohyblivých struktur, tušíme přítomnost experimentu. Záměrně je zvýrazněna estetická rovina, hodnota krásy. Autorčino modelování prostoru je spřízněno s pojetím obrazové plochy jako záznamu silového pole, jak jej známe z obrazů Václava Boštíka. Současně se dostává do výrazové blízkosti soustředěných obrazových struktur Agnes Martin, které zpřítomňují vědomí dokonalosti, jejíž fungování je pro nás ale „tajuplné a nedostupné“ (AM).

Michaela Maupicová (nar. 1982 v Příbrami) studovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Turnově a Vyšší odbornou školu v Jablonci nad Nisou, poté absolvovala v letech 2002–2008 pražskou Akademii výtvarných umění (J. Svobodová, M. Knížák; v letech 2004 a 2007 získala Ateliérovou cenu AVU). Od roku 2010 proběhla řada jejích výstav: Podobraz v liberecké Galerii U Rytíře (2010), v pražské Galerii Michal‘s Collection (2011) a Hranice stínu v Oblastní galerii v Liberci (2014, všechny tři společně s V. Vélou), roku 2015 Mezičas v Topičově salonu v Praze (s M. Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 16, 2018

TZ: Někdy na AVU. Patricie Fexová

By Artalk.cz

Někdy na AVU. Patricie Fexová / AVU v Praze / Praha / 22. 2. – 16. 4. 2018

Někdy na AVU. Patricie Fexová

22. 2. – 16. 4. 2018

Obraz Bez názvu (ateliér) symbolicky odkazuje na studium Patricie Fexové na AVU; byl totiž školním zadáním: namalovat nábytek v ateliéru. Fexová, tehdy studentka 3. ročníku Ateliéru malířství II Vladimíra Skrepla, použila odložený obraz bývalé spolužačky Kingy Wilk a namalovala na něj typickou situaci po skončení ateliérové schůzky. Stará křesla, židle a gauč zůstala seskupena do kroužku tak, jak si je jednotliví studenti a studentky přisunuli, scénu skrze velké ateliérové okno osvětluje šedivý soumrak roku 1998. Z dnešního pohledu je těžké se ubránit nostalgii. Možná ale, že bychom na podobné zátiší narazli, i kdybychom se prošli po AVU dnes odpoledne.

Patricie Fexová studovala na AVU v letech 1995−2001. Už tehdy na sebe upozornila jako výrazná malířka, která se nebála monumentálních figurálních kompozicí, ani abstrahujících pozorování krajiny i novodobým zátiším. Mnohým v paměti zůstává její obraz Billa Gatese Billovi (1998) nebo nahé diskařky z nultých let Kompaktní diskařky (2004). Na začátku milénia se Fexová intenzivně zabývala abstraktním malířským gestem, jeho možnostmi působení, aby je pak postupně stále častěji používala k postižení reálných námětů: jedná se o sérii Data Paintings, v níž zachytila odlesky kompaktních disků, nebo obrazy inspirované oční duhovkou. Od roku 2013 je to pak stále se rozvíjející série portrétů a autoportrétů, v nichž využívá bohaté zkušenosti nabyté malířským průzkumem skvrny, odlesku či obyčejného tahu štětcem. Pro výstavu na AVU autorka vybrala několik aktuálních portrétů ze série Skvrna. Jak napovídají názvy Zuzka a Daník (2017) nebo Staňa (2017), jsou na nich zachyceni blízcí Patricie Fexové. Intimita důvěry portrétovaných kontrastuje s expresivní abstrahující metodou, skrze niž jsou zachyceny jejich tváře.

Fexová pravidelně vystavuje, v roce 2017 se prezentovala v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu, v roce 2016 Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 16, 2018

TZ: Small Worlds. Domečky pro panenky z V&A Museum of Childhood v Londýně

By Artalk.cz

Small Worlds. Domečky pro panenky z V&A Museum of Childhood v Londýně / Uměleckoprůmyslové museum v Praze / Praha / 16. 2. – 17. 6. 2018

Small Worlds. Domečky pro panenky z V&A Museum of Childhood v Londýně

16. 2. 2018 – 17. 6. 2018

Místo konání: Uměleckoprůmyslové museum v Praze, 2. NP

Komisař za UPM: Helena Koenigsmarková, Marie Míčová

Architektonické řešení: Museum V&A London

Produkce: Sylvie Novotná, Eva Koktová – UPM

Výstava souboru domečků pro panenky ze sbírek Victoria&Albert Museum of Childhood – tento fascinující svět v malém – je pro naši veřejnost zcela mimořádnou událostí. Domečky pro panenky v podobě rozměrných kabinetů ze 17. a 18. století u nás nebyly známy, až v 19. století začaly být populární hračkou ve formě zmenšených domů. Ve velké Británii a západní Evropě se však těšily velké oblibě. Dvanáct exponátů přibližuje způsob bydlení a každodenní život rodin z různých společenských vrstev od 18. století do současnosti. Domečky zároveň dokumentují vývoj architektury a designu: v expozici najdeme například venkovské sídlo, městský dům v georgiánském stylu, předměstskou vilu i moderní byt ve výškové budově z 60. let 20. století.

Tuto putovní výstavu připravilo muzeum, jehož sbírky se vytvářely od roku 1872 při South Kensington Museum (nyní V&A), o sto let později se z nich vyprofilovalo muzeum dětského světa a hraček s největší sbírkou svého druhu ve Velké Británii. Domečky pro panenky zde zaujímají výjimečné místo, neboť je muzeu často věnovali dědici původních majitelů, pocházejících z významných rodů, či sběratelé.

Výstava, která putovala z Londýna do Washingtonu, D. C., a Turku, uzavírá svou cestu díky dlouhodobé spolupráci Uměleckoprůmyslového musea v Praze s odborníky z V&A právě zde.

Součástí výstavy je aktivní zóna s edukačním programem.

Cyklus komentovaných prohlídek: 6. března., 24. dubna. a 29. května 2018 vždy v 17 hodin.

Příspěvek TZ: Small Worlds. Domečky pro panenky z V&A Museum of Childhood v Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 16, 2018

TZ: Michal Blecha

By Artalk.cz

Michal Blecha / Nejžlutější slunce / Galerie OFF/FORMAT / Brno / 21. 2. – 27. 3. 2018

Příspěvek TZ: Michal Blecha pochází z Artalk.cz

Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 16, 2018

TZ: Juraj Kollár

By Artalk.cz

Juraj Kollár / 0105 / kurátorka: Zuzana Janečková / ZAHORIAN & VAN ESPEN Praha / Praha / 9. 2. – 20. 3. 2018

Juraj Kollár (1981) je nenápadně nápadný umělec a ryzí malíř. Klasická fotodokumentace jeho díla není prakticky možná, respektive je tak zploštěná, že postrádá veškerou přenositelnost zážitku, který se naskytne při pohledu na jeho díla v bezprostřední blízkosti. Obejde se i bez konceptuálních konotací a je vidět, že malba se tu neskrývá za něco dalšího, ale právě naopak zasahuje diváka ve své přirozené formě, ať už se jedná o abstrakci, krajinu, město, portrét nebo figurální motivy. Důslednost, s jakou autor přistupuje k pozorování a následnému malování, se projevuje i v tom, jak vnímá celý prostor a světelné podmínky. Když jsem přišla do jeho ateliéru, bylo šero. Nerozsvítil. Pracuje pouze během přirozeného světla, které je v zimním období v našem zeměpisném pásmu kratší. Toto přizpůsobení se přírodním podmínkám, i když v městském prostředí ateliéru a ne v plenéru, je evidentní i v jeho chápaní obrazu jako propustné struktury. Na obraz nazírá jako na strukturu, přes kterou je možné vidět ven, a tato struktura je pak více či méně propustná. Nasvícení obrazů umělým světlem zářivek pak tvoří další filtr vnímání, který na požádání můžeme vypnout.

Struktura, síť nebo mřížka, které se často v olejomalbách Juraje Kollára objevují, evokují také renesanční přístup k perspektivě. Z pohledu autora můžeme tuto perspektivu vnímat nejen jako technickou pomůcku, ale i v rovině posunu významu obsahového sdělení. Síť se stává jednak prostředkem, jednak nosnou konstrukcí významů, upozorňuje na vizuální rastr nebo pixelaci informací, přes které vnímáme každodenní realitu kolem sebe. Ta je tak pokroucená subjektivním vnímáním a optickými klamy, že často jen stěží můžeme bez manipulace zahlédnout její podstatu na delší moment. Zastavení nebo zmražení okamžiku pravdy je pak nezapomenutelné.

Důležitým aspektem v tvorbě Juraje Kollára je kromě Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 16, 2018

TZ: Daniel Pitín

By Artalk.cz

Daniel Pitín / Broken Windows / Dům umění České Budějovice / České Budějovice / 21. 2. – 18. 3. 2018

Daniel Pitín: Broken Windows

Vernisáž: v úterý 20. 2. 2018 od 18:00 hod

Galerie současného umění a architektury – Dům umění města České Budějovice

21. 2. – 18. 3. 2018

Kurátor: Jen Kratochvil

Kurátor DU: Michal Škoda

Rozbité okno do dvora

Hitchcockovo “Okno do dvora” (1954) je obecně považováno za jeden z nejlepších filmů, který “mistr napětí” kdy natočil. Podobně jako “Provaz” (1948) využívá minimální scénu, pokoj v New Yorské Greenwich Village s výhledem do dvorního traktu a skrze množství oken do jednotlivých sousedních bytů. Dá se tak mluvit o téměř divadelní scéně prodloužené zvídavými pohledy skrze okenní rámy. Jeff (James Steward), profesionální fotograf extrémních situací je po nehodě při pořizování snímku havárie závodního vozu uvázaný se zlomenou nohou do pojízdného křesla a sžíraný nebetyčnou nudou, která ho vede ke sledování životů svých, do té doby pro něj neexistujících sousedů a jejich interakcí. Rytmus jeho excesivního stylu života se zpomaluje do prakticky nekonečných vteřin. Jakoby se čas začal obracet v kruzích a nikoli v přímé lineární posloupnosti.

Nová série obrazů Daniela Pitína a souvztažný film “Broken Windows” rozvíjí Pitínovo klasické tvarosloví a jazyk na formální i ideové lince. Typicky v plátnech uvězněné charaktery, převzaté z Hitchcockových filmů nebo nalezených fotografií ztrácí hlouběji a hlouběji vztah vůči svému původnímu výchozímu prostředí a sami si začínají uvědomovat, že jejich realita se rozprostřela do komplexního gridu objektových vazeb, referencí a souvislostí. Přestávají tápat v kolem precizně komponovaných kulisách a začínají chápat jejich posunutou dimenzi vidění i citu. Jeff a Lisa, Scotty a Madeleine/ Judy (Vertigo) nebo Lydia (The Birds) se adaptovali na posunutou realitu Pitínova světa a začínají jej mnohem sebevědoměji ohmatávat a přirozeně v něm žít.

Jeff využívá ke sledování dvorního bloku a konstrukce narace filmu své profesní fotografické vybavení. Pitín Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 16, 2018

TZ: Otakar Lebeda (1877-1901)

By Artalk.cz

Otakar Lebeda (1877-1901) / kurátorka: Pavlína Pyšná / Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně / Zlín / 27. 3. – 17. 4. 2018

Otakar Lebeda (1877-1901)

Vernisáž se bude konat v úterý 20. února 2018 v 17.00 hodin, v 1. podlaží budovy 14.
Výstava představí tvorbu malíře Otakara Lebedy (1877–1901), považovaného vedle Františka Kavána a Antonína Slavíčka za nejnadanějšího žáka krajinářského ateliéru Julia Mařáka na pražské Akademii. Koncepce výstavy je založena na prezentaci rozsahem i obsahem výjimečného malířského díla, které vzniklo v rozmezí pouhých devíti let. V několika desítkách prací zapůjčených z veřejných galerií i soukromých sbírek postihne široké názorové rozpětí umělcova odkazu od realistického pojetí přes náladovou krajinu až po zvýšenou expresivitu závěrečných děl.

Kurátorka výstavy: Mgr. Pavlína Pyšná

Komentovaná prohlídka výstavy s kurátorkou: 27. 3. 2018 v 17.00 hod. a 17. 4. 2018 ve 16.00 hod.

Expozice bude přístupná až do 6. května 2018. Více informací k této výstavě a její doprovodný program najdete na našich webových stránkách nebo na našem faceboku.

Příspěvek TZ: Otakar Lebeda (1877-1901) pochází z Artalk.cz

Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 16, 2018

TZ: Barbora Klímová, Matěj Smetana a Aneta Willertová

By Artalk.cz

Barbora Klímová, Matěj Smetana a Aneta Willertová / Co ty máš, co já ne? / kurátorka: Tereza Velíková / ENTRANCE Gallery / Brno / 21. 2. – 18. 3. 2018

Barbora Klímová, Matěj Smetana a Aneta Willertová: Co ty máš, co já ne?

kurátorka: Tereza Velíková

21. 2. 2018 v prostorách galerie
Vernisáž a Entrance Talk: 18 hodin
Výstava potrvá do 18. 3. 2018.

Otevřeno: čtvrtek–neděle 12.00–18.00

Příspěvek TZ: Barbora Klímová, Matěj Smetana a Aneta Willertová pochází z Artalk.cz

Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 16, 2018

Otevřený dopis řediteli Kanceláře architekta města Brna doc. Ing. arch. Michalu Sedláčkovi

By Artalk.cz

Otevřený dopis řediteli Kanceláře architekta města Brna doc. Ing. arch. Michalu Sedláčkovi / iniciativa GEN Brno / Brno / 15. 2. 2018

doc. Ing. arch. Michal Sedláček

Kancelář architekta města Brna, p. o. Zelný trh 331/13

Brno 602 00

V Brně dne 15. února 2018

Otevřený dopis řediteli Kanceláře architekta města Brna doc. Ing. arch. Michalu Sedláčkovi

Vážený pane řediteli,

dovolte, abychom vás jako skupina mladých odborníků z řad architektů, urbanistů a dalších veřejně činných osob vyzvali k otevřené diskusi o současných výzvách města Brna. V Brně žijeme a profesně působíme, směřování města nám proto není lhostejné. Chceme společně diskutovat, utvářet své názory a aktivně přispět do chybějící odborné debaty o budoucí podobě města. Město Brno po desetiletích sporů ohledně nové polohy hlavního nádraží přistoupilo k rovnocennému zhodnocení obou variant. Proběhly dvě urbanisticko-architektonické soutěže s rozdílným zadáním. Na konci října 2017 zveřejnila Správa železniční a dopravní cesty Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno, která konstatuje, že obě varianty polohy nádraží jsou za určitých podmínek proveditelné.

K vámi prezentovanému stanovisku o poloze nádraží máme řadu zásadních připomínek a doporučení:

  1. Studie proveditelnosti není urbanistickou vizí města.
  2. Obě varianty by měly být srovnatelně vyhodnoceny i urbanisticky.
  3. Měly by se používat informace, které jsou relevantní.
  4. Chceme dosáhnout postupně rostlého, živého města pro všechny vrstvy obyvatel a jejich aktivity?
  5. Nejsou nestranně vyhodnoceny všechny výhody, rizika a dopady obou variant nádraží na život ve městě (např. hromadná, automobilová a pěší doprava z pohledu residentů a dojíždějících).
  6. Považujeme za nedostatečné vyzdvihování výhod polohy nádraží především ve dvou bodech: rychlost a cena.
  7. Rozvoj města zahrnuje mnoho společenskovědních disciplín.
  8. Rozhodnutí o poloze nádraží nereflektuje jeden z cílů Strategie Brno 2050: Město krátkých vzdáleností a Vizi prostorového rozvoje města Brna vydanou KAM – kompaktní město.
  9. Neberou se v potaz reálné termíny, které proces schvalování vyžaduje.
  10. Už dnes je téměř jisté, že se nestihne další kolo žádostí o evropské dotace. Přesto je získání dotací pro odsunutou variantu jeden z vašich Celý článek zde

    Via: ARTTALK

        

    Z kategorie Kultura

    Zaslal/a admin on Únor 16, 2018

TZ: Sympozium BOD NULA

By Artalk.cz

Sympozium BOD NULA / Industra Art / Brno / 22. 2. 2018 v 19h

Sympozium BOD NULA // Předvýrazový, předznakový tanec energií /PERFORMATIVNÍ UMĚNÍ NAPŘÍČ ŽÁNRY/

čtvrtek 22. 2. 2018 v 19h

Sympozium je o hledání společného bodu, svorníku – pojítka. Něčeho, co by bylo všem jednotlivým performativním disciplínám a žánrům, uměleckým stylům a projevům společné.

Průkopník Performance studies Richard Schechner hovoří o existenci a umístění ENS „dantianu“. Bod nula, oblast trávící soustavy mezi pupkem a stydkou pánevní kostí, je centrem, zdrojem připravenosti, rovnováhy a přijímaní. Místem, jež má být potvrzujícím základním prvkem, principem čínské medicíny, meditace, bojových umění a kde jsou soustředěné vnitřní energie a odkud vychází konání a meditace.

Uvědomit si trávící soustavu a spodní část páteře a získat nad nimi kontrolu musí každý, kdo se zasvěcuje nejen do různých asijských scénických bojových umění, ale tomuto základnímu „pocitu v břiše“ musí věnovat pozornost také každý, kdo vykonává všechny tvary performance (tanec, divadlo, „nový“ cirkus, rituál, umělecká performance).

Různorodí umělci pracující se svým tělem využívající různé techniky, postupy a způsoby práce, musí tedy všichni vycházet ze stejného bodu „nula“. Scénický akt anebo vystoupení potom větvením v jednotlivé performativní žánry nabírá vrstvy (bod 1, bod 2 – rekvizity, scénář…), jež vedou se získáním svébytného výrazu k originálním scénickým tvarům.

Na sympoziu se setkávají (ne)divadelní umělci, (fyzičtí) herci, performeři, tanečníci (butó, balet, contemporary dance), klauni (nového cirku) a mimové (pantomima). Přizván bude též mistr asijských bojových umění.

Hlavním cílem tohoto výzkumu, paradivadelního experimentu, je nalezení vlastností, které jsou společné performativním výkonům napříč žánry, vymezení odlišností a překrývání vztahů mezi divadlem, performance, tancem atd.

Projekt je praktickým výstupem doktorského studia Andrey Vatulíkové na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.

Příspěvek TZ: Sympozium BOD NULA pochází z Artalk.cz

Celý článek zde

Via: ARTTALK

    

Z kategorie Kultura

Zaslal/a admin on Únor 16, 2018